Jak vést dítě k samostatnosti

Posláním každého rodiče je vychovat své dítě tak, aby se v dospělosti umělo samo
rozhodovat a poradit si v každé situaci. Když je dítě malinké a slabé, jeho rodiče jsou tu pro
něj. Chrání ho, pečují o něj a zároveň očekávají, že až budou staří a sami budou potřebovat
pomoc, bude se jejich dítě jako už dospělý člověk starat a pečovat o ně stejně tak, jako to
dělali oni, když bylo maličké. Ne vždy to tak funguje.
Pojďme si tedy ukázat pár tipů, jak vést naše děťátko k tomu, aby pro něj byl život snazší.

Dejte mu pocit jistoty

Říká se, že prvních šest let života dítěte je nejdůležitějších. Že to, co zažijeme během prvních
šesti let, nás doprovází po zbytek života. A to nejen to dobré, ale i to zlé.
Je tedy důležité, aby u nás mělo naše děťátko pocit jistoty a stability. Jen tak dokážeme
vychovat jedince, který bude silný a sebejistý.
Pokud uvidíme, že se náš malý tvoreček nedokáže ve třech letech sám obléknout, neříkejte
mu věci typu „Adélka si umí bundičku obléknout sama a ty to nedokážeš“. Tahle pro nás
možná prázdná bezvýznamná věta dokáže v mysli dítěte udělat veliký problém. Může si
připadat méněcenné a může si myslet, že ho maminka nebude mít ráda, když to nezvládne.
A přesně tahle věta se prolíná do dospělosti člověka a může mu velmi ublížit. Naopak s ním
mějte trpělivost, řekněte mu, že to zvládne a až to zvládne, nezapomeňte ho pochválit.

Dejte mu možnost volby

Při snídani se ho zeptejte, zda chce chleba s marmeládou, nebo vánočku s máslem. Dejte mu
na výběr, a když si zvolí vánočku a nakonec ji nebude chtít sníst, nedávejte mu chleba
s marmeládou, ale nechte ho, ať sní to, co si samo vybralo.

Pomoc s domácími pracemi a vařením

Když je dítě již větší, zapojujeme ho do činností, které pravidelně děláme. Klasický případ
je, když se hračky válí po celém bytě. Batole si již může uklízet své hračky zpátky do krabic
samo.
Stejně tak nám může pomoci třeba s věšením prádla na sušák. Nevadí, že to zabere dvakrát
více času. Hlavní je, vykonávat společnou aktivitu, která dítě naučí.
Také si u toho co nejvíce povídejte. Nikdy mu neříkejte, že je na tu práci ještě malé
a neodrazujte ho od ní. Naopak ji přizpůsobte jeho možnostem.

Dejte dítěti prostor pro jeho vlastní seberealizaci

Pokud si má dítě vybudovat samostatnost je důležité, nechat mu prostor, který bude jen
jeho. Nevěnujte mu nadmíru pozornosti a nebuďte pořád s ním. Nechte ho, aby si vlastní
iniciativu rozvíjelo samo. Dítě samo zjistí, co je pro něj komfortní a na spoustu věcí přijde
samo, bez Vašeho vynaloženého úsilí.
Nechte ho, aby zjistilo, že když bude pouštět ve sprše vodu (studenou), může se namočit.
Neutíkejte za ním a neochraňujte ho před všemi nástrahami světa, ale jen ho z bezpečné
vzdálenosti hlídejte, aby se obeznámilo s různými věcmi a udělalo si o světě vlastní obrázek.
Jen tak může být připraveno na nástrahy, které život přináší.

Rada na závěr

Velmi důležitá rada na závěr je, aby Vaše dítě vidělo, že maminka není jen maminka, ale že je
to samostatná osoba. Člověk, který má své potřeby a svůj život. Nezapomínejte proto na sebe
a nevěnujte 100 % úsilí jen dítěti, ale najděte si prostor pro sebe. Jen spokojený samostatný
rodič může být dobrý vzorem pro své dítě.